|
Po staletí používají lidé mnoho různých metod a značek k rozeznání svých zvířat.
Identifikace zde znamená vizuální vyjádření identity osoby, zvířete nebo věci. Metody používané k identifikaci v minulosti(některé z nich se stále používají):
Výžeh (za horka nebo za studena)
Tato metoda byla používána na dobytek, koně nebo zvířata chycená ve volné přírodě, která se měla stát majetkem farmáře; značka byla vypalovaná do kůže zvířete na krku, stehně nebo na břiše.
Na toto potřeboval farmář nebo např. koňský handlíř nejdříve sehnat celé stádo dohromady na jedno místo, kde pak mohla být jednotlivá zvířata označkována.
Tato znaèka je specifická pro každou farmu nebo chovnou stanici.
Proto tyto značky často obsahovaly počáteční písmena jména majitele nebo smyšlené symboly, které byly zapisovány do "knihy tetování" společně s detaily o jejich vzniku.
Zpočátku farmáři upřednostňovali výžeh za horka - do červena rozžhaveným značkovacím železem.
Dnes se používá též výžeh za studena - značkovacím železem zchlazeným na teplotu -196°C pomocí kapalného dusíku. Když je železo dostatečně zchlazené přiloží se na kůži zvířete a vypálí značku stejnou jako rozžhaveným železem (zničí kořínky chlupů).
Tetování
Klasickou metodou identifikace zvířat je tetování. Tetování může být prováděno pouze zkušeným odborníkem, nejlépe když je zvíře v celkové narkóze.
Po nìkolika letech mùže tetování postupnì blednout a stát se tak neèitelným.
Vrubování
Vrubování je metoda, kdy se pomocí speciálních kleští vyříznou zářezy různých tvarů do ucha zvířete. Tato metoda je extrémně bolestivá, ale i velice nepřesná.
Jak se kůže zvířete mění a roste, původní značka je často deformována nebo zmizí úplně. Identifikace je pak nepřesná, někdy nemožná.
Pomalování
Tato metoda je populární zejména v chudších zemích (např. v Mongolsku).
Zde se pomalovávají nohy různými barvami.
Tato procedura je časově extrémně náročná, protože se musí často opakovat.
Obojky nebo pásky na kotníky s nebo bez registračního čísla
Pro mnoho zvířat je tato metoda nepohodlná - mají rozdílný tvar těla nebo specifické chování; proto obojky a pásky nemusí vždy sedět nebo má zvíře tendenci si jej sundat. Často se také stává, že jej zvíře zkrátka ztratí.
Přesný sběr dat je zde extrémně časově náročný.
Kovové ušní známky
Použití kovových ušních známek pro identifikaci hospodářských zvířat může být nebezpečné.
Při aplikaci kovové ušní známky se často zanese infekce.
Navíc je často obtížné je přečíst, protože bývají zanesené blátem a špínou.
Moderní, bezpečné a humánnější metody označování zvířat jsou tyto:
-
speciální plastikové ušní známky
-
elektronická identifikace
-
pro přesné sledování DNA analýza
|
